// LEGISLATIVA
Vyhláška 409/2025 očima pentestera: co z opatření prověří test
Vyhláška č. 409/2025 Sb. je pro firmy ve vyšším režimu seznam bezpečnostních opatření, který se dá číst dvěma způsoby: jako povinnost, nebo jako otázka, čím shodu doložíte. Čteme ji ze strany testu: část opatření penetrační test reálně prověří, a hlavně část ne, ta zůstává na auditu a na dokumentaci.
Autor: Patrik Žák
// 01
Co vyhláška 409/2025 ukládá?
Vyhláška č. 409/2025 Sb. stanoví bezpečnostní opatření pro poskytovatele regulované služby ve vyšším režimu. Bezpečnostní opatření jsou pravidla a nástroje, kterými se riziko drží pod kontrolou, a dělí se na organizační, tedy jak se bezpečnost řídí, a technická, tedy co je nastavené v systémech.
Rozsah platí pro vyšší režim; firmy v nižším režimu se řídí vyhláškou č. 410/2025 Sb., která ukládá méně. Který subjekt do kterého režimu patří, řeší zákon spolu s vyhláškou o regulovaných službách, a kdo spadá do vyššího režimu a co to znamená, je na samostatné stránce. Tenhle rozdíl nerozvádíme.
Úplný katalog najdete v plném znění vyhlášky č. 409/2025 Sb., tady ho opisovat nemá smysl. Užitečnější je vědět, kterou jeho část umí doložit penetrační test a kterou ne.
// 02
Která opatření prokáže penetrační test?
Penetrační test se dotýká technické části opatření a odpovídá na jednu otázku: drží to nastavení i proti někomu, kdo se ho snaží obejít. U organizačních opatření to neumí, protože ta nejsou o konfiguraci, ale o procesech. U technických oblastí ale test ukáže rozdíl mezi tím, co je na papíře, a tím, co reálně funguje.
| Oblast opatření | Co penetrační test prokáže |
|---|---|
| Řízení přístupů a identit | Jestli se dá dostat k datům nebo funkcím mimo přidělená oprávnění a jestli jde eskalovat z běžného účtu výš |
| Vícefaktorové ověření | Jestli druhý faktor skutečně chrání, nebo se dá obejít, například přes zapomenuté rozhraní bez něj |
| Segmentace sítě | Jestli segmenty opravdu oddělují, nebo se z jednoho dá dojít do druhého cestou, se kterou nikdo nepočítal |
| Kryptografie a šifrování přenosu | Jestli jsou citlivé kanály opravdu šifrované a jestli se někde nepřenáší data v otevřené podobě |
| Řízení zranitelností | Jestli jsou známé chyby v provozovaných verzích reálně využitelné v téhle konkrétní konfiguraci |
U sítě a doménového prostředí tohle mapování dělá test infrastruktury, který opatření prokáže. Výstupem není odškrtnutý požadavek vyhlášky, ale doklad, že opatření drží proti reálnému pokusu, nebo naopak seznam míst, kde nedrží.
// 03
Co test neprokáže a zůstává na auditu a dokumentaci?
Velkou část vyhlášky penetrační test nedoloží, protože nejde o konfiguraci. Systém řízení bezpečnosti informací, řízení rizik, bezpečnost dodavatelského řetězce, kontinuita provozu a školení lidí jsou opatření, která se prokazují dokumentací a auditem, ne pokusem o průnik.
Školení je dobrý příklad hranice. Vyhláška ho ve vyšším režimu žádá v § 10 odst. 3 písm. d), tedy pravidelné ověřování bezpečnostního povědomí, ale to, že proběhlo, doloží prezenční listina a záznam, ne penetrační test. Test nanejvýš ukáže, jestli lidé na cvičný útok reagují, což je jiná informace než splněná povinnost školit.
Rozdíl mezi tím, co pokryje audit a co test, rozebírá samostatné heslo. Pro doložení shody s vyhláškou platí, že test a audit se nezastupují, ale doplňují: audit řekne, jestli opatření existuje, test jestli funguje.
// 04
Penetrační testování jako výslovná povinnost
Jedno opatření vyhláška jmenuje výslovně. V § 24 odst. 5 ukládá poskytovatelům ve vyšším režimu provádět penetrační testování pravidelně, nejméně jednou za dva roky, a k tomu před uvedením systému do provozu a při významné změně. Není to tedy jednorázová věc, ale opakovaná povinnost.
Vedle testu žádá vyhláška i skenování zranitelností, a to jsou dvě různé věci. Sken podle § 24 odst. 4 běží alespoň jednou ročně a hlídá známé chyby průběžně, test jde do hloubky a hledá i to, co sken nevidí. Kde přesně zákon rozlišuje sken a penetrační test, popisuje slovníkové srovnání. Po opravách navíc § 24 odst. 6 žádá nález znovu ověřit.
Kdy přesně se co poprvé splní a od jakého okamžiku běží lhůty, sem nepatří. Termíny drží časová osa lhůt nZKB v samostatném článku, tady jde jen o obsah opatření.
// 05
Vyžaduje vyhláška 409/2025 penetrační testy?
Ano, ve vyšším režimu. Vyhláška č. 409/2025 Sb. v § 24 odst. 5 ukládá provádět penetrační testování pravidelně, nejméně jednou za dva roky, a navíc před uvedením systému do provozu a při významné změně. Je to výslovná povinnost, ne doporučení, a týká se poskytovatelů regulované služby ve vyšším režimu.
// 06
Jak často se musí penetrační test podle vyhlášky dělat?
Ve vyšším režimu nejméně jednou za dva roky, tak to stanoví § 24 odst. 5 vyhlášky č. 409/2025 Sb. K pravidelnému intervalu se přidávají dvě situace mimo něj: před uvedením systému do provozu a při významné změně. Skenování zranitelností se podle § 24 odst. 4 dělá častěji, alespoň jednou ročně.
// 07
Prokáže penetrační test shodu s celou vyhláškou?
Ne, jen s technickou částí opatření. Penetrační test doloží, jestli drží řízení přístupů, segmentace, ověřování, šifrování a řízení zranitelností. Systém řízení bezpečnosti, řízení rizik, dodavatelský řetězec, kontinuita provozu a školení zůstávají na auditu a na dokumentaci. Pro doložení shody s vyhláškou proto potřebujete obojí, test i audit.
// 08
Platí stejná opatření i v nižším režimu?
Ne. Nižší režim se řídí vyhláškou č. 410/2025 Sb., která ukládá méně a penetrační testování nepředepisuje. V § 12 žádá pravidelné skenování zranitelností, samotný test v ní jako povinnost není. Vyhláška č. 409/2025 Sb. s pentestem a širším katalogem opatření platí pro vyšší režim.
// DALŠÍ KROK
Chcete to samé ověřit u vás?
Napište nám, co chcete otestovat. Ozveme se a domluvíme si hovor, na kterém upřesníme rozsah, termín i cenu.