// LEGISLATIVA

Vyhláška 409/2025 očima pentestera: co z opatření prověří test

Vyhláška č. 409/2025 Sb. je pro firmy ve vyšším režimu seznam bezpečnostních opatření, který se dá číst dvěma způsoby: jako povinnost, nebo jako otázka, čím shodu doložíte. Čteme ji ze strany testu: část opatření penetrační test reálně prověří, a hlavně část ne, ta zůstává na auditu a na dokumentaci.

Legislativa

Autor: Patrik Žák

// 01

Co vyhláška 409/2025 ukládá?

Vyhláška č. 409/2025 Sb. stanoví bezpečnostní opatření pro poskytovatele regulované služby ve vyšším režimu. Bezpečnostní opatření jsou pravidla a nástroje, kterými se riziko drží pod kontrolou, a dělí se na organizační, tedy jak se bezpečnost řídí, a technická, tedy co je nastavené v systémech.

Rozsah platí pro vyšší režim; firmy v nižším režimu se řídí vyhláškou č. 410/2025 Sb., která ukládá méně. Který subjekt do kterého režimu patří, řeší zákon spolu s vyhláškou o regulovaných službách, a kdo spadá do vyššího režimu a co to znamená, je na samostatné stránce. Tenhle rozdíl nerozvádíme.

Úplný katalog najdete v plném znění vyhlášky č. 409/2025 Sb., tady ho opisovat nemá smysl. Užitečnější je vědět, kterou jeho část umí doložit penetrační test a kterou ne.

// 02

Která opatření prokáže penetrační test?

Penetrační test se dotýká technické části opatření a odpovídá na jednu otázku: drží to nastavení i proti někomu, kdo se ho snaží obejít. U organizačních opatření to neumí, protože ta nejsou o konfiguraci, ale o procesech. U technických oblastí ale test ukáže rozdíl mezi tím, co je na papíře, a tím, co reálně funguje.

Oblast opatřeníCo penetrační test prokáže
Řízení přístupů a identitJestli se dá dostat k datům nebo funkcím mimo přidělená oprávnění a jestli jde eskalovat z běžného účtu výš
Vícefaktorové ověřeníJestli druhý faktor skutečně chrání, nebo se dá obejít, například přes zapomenuté rozhraní bez něj
Segmentace sítěJestli segmenty opravdu oddělují, nebo se z jednoho dá dojít do druhého cestou, se kterou nikdo nepočítal
Kryptografie a šifrování přenosuJestli jsou citlivé kanály opravdu šifrované a jestli se někde nepřenáší data v otevřené podobě
Řízení zranitelnostíJestli jsou známé chyby v provozovaných verzích reálně využitelné v téhle konkrétní konfiguraci

U sítě a doménového prostředí tohle mapování dělá test infrastruktury, který opatření prokáže. Výstupem není odškrtnutý požadavek vyhlášky, ale doklad, že opatření drží proti reálnému pokusu, nebo naopak seznam míst, kde nedrží.

// 03

Co test neprokáže a zůstává na auditu a dokumentaci?

Velkou část vyhlášky penetrační test nedoloží, protože nejde o konfiguraci. Systém řízení bezpečnosti informací, řízení rizik, bezpečnost dodavatelského řetězce, kontinuita provozu a školení lidí jsou opatření, která se prokazují dokumentací a auditem, ne pokusem o průnik.

Školení je dobrý příklad hranice. Vyhláška ho ve vyšším režimu žádá v § 10 odst. 3 písm. d), tedy pravidelné ověřování bezpečnostního povědomí, ale to, že proběhlo, doloží prezenční listina a záznam, ne penetrační test. Test nanejvýš ukáže, jestli lidé na cvičný útok reagují, což je jiná informace než splněná povinnost školit.

Rozdíl mezi tím, co pokryje audit a co test, rozebírá samostatné heslo. Pro doložení shody s vyhláškou platí, že test a audit se nezastupují, ale doplňují: audit řekne, jestli opatření existuje, test jestli funguje.

// 04

Penetrační testování jako výslovná povinnost

Jedno opatření vyhláška jmenuje výslovně. V § 24 odst. 5 ukládá poskytovatelům ve vyšším režimu provádět penetrační testování pravidelně, nejméně jednou za dva roky, a k tomu před uvedením systému do provozu a při významné změně. Není to tedy jednorázová věc, ale opakovaná povinnost.

Vedle testu žádá vyhláška i skenování zranitelností, a to jsou dvě různé věci. Sken podle § 24 odst. 4 běží alespoň jednou ročně a hlídá známé chyby průběžně, test jde do hloubky a hledá i to, co sken nevidí. Kde přesně zákon rozlišuje sken a penetrační test, popisuje slovníkové srovnání. Po opravách navíc § 24 odst. 6 žádá nález znovu ověřit.

Kdy přesně se co poprvé splní a od jakého okamžiku běží lhůty, sem nepatří. Termíny drží časová osa lhůt nZKB v samostatném článku, tady jde jen o obsah opatření.

// 05

Vyžaduje vyhláška 409/2025 penetrační testy?

Ano, ve vyšším režimu. Vyhláška č. 409/2025 Sb. v § 24 odst. 5 ukládá provádět penetrační testování pravidelně, nejméně jednou za dva roky, a navíc před uvedením systému do provozu a při významné změně. Je to výslovná povinnost, ne doporučení, a týká se poskytovatelů regulované služby ve vyšším režimu.

// 06

Jak často se musí penetrační test podle vyhlášky dělat?

Ve vyšším režimu nejméně jednou za dva roky, tak to stanoví § 24 odst. 5 vyhlášky č. 409/2025 Sb. K pravidelnému intervalu se přidávají dvě situace mimo něj: před uvedením systému do provozu a při významné změně. Skenování zranitelností se podle § 24 odst. 4 dělá častěji, alespoň jednou ročně.

// 07

Prokáže penetrační test shodu s celou vyhláškou?

Ne, jen s technickou částí opatření. Penetrační test doloží, jestli drží řízení přístupů, segmentace, ověřování, šifrování a řízení zranitelností. Systém řízení bezpečnosti, řízení rizik, dodavatelský řetězec, kontinuita provozu a školení zůstávají na auditu a na dokumentaci. Pro doložení shody s vyhláškou proto potřebujete obojí, test i audit.

// 08

Platí stejná opatření i v nižším režimu?

Ne. Nižší režim se řídí vyhláškou č. 410/2025 Sb., která ukládá méně a penetrační testování nepředepisuje. V § 12 žádá pravidelné skenování zranitelností, samotný test v ní jako povinnost není. Vyhláška č. 409/2025 Sb. s pentestem a širším katalogem opatření platí pro vyšší režim.

// DALŠÍ KROK

Chcete to samé ověřit u vás?

Napište nám, co chcete otestovat. Ozveme se a domluvíme si hovor, na kterém upřesníme rozsah, termín i cenu.